Žižkov - Baník 0:1

Netradičně v sobotní dopoledne, pro tento stadion v typických 10:15hod., hrál Baník své další z posledních(!) druholigových utkání, na pražském Žižkově. Výjezd pro všechny chachary tedy začal již v brzkých ranních, nebo pozdních nočních hodinách. Hlavní voj se speciálními vagóny a souběžně jedoucí vlaky vyráží již kolem půl páté ráno a celkově pojmuly odhadem na čtyři stovky příznivců Slezské.

V Praze není moc času na žádné velké akce, takže se všichni přesouvají na nedaleký stadion Viktorie Žižkov, kde vlakové doplňují další stovky automobilových, či místních Baníkovců.

Vedení žižkovského klubu nám dalo k dispozici celou tribunu za jednou z branek s celkových počtem vstupenek přesahující tisíc kusů, za což je třeba opět poděkovat a inspiraci poslat směrem k našemu slezskému sousedovi.

Ve zmíněném sektoru hostí se nás nakonec šikuje přesně 924(v tom 6 GKS) a další desítky, ne-li stovky chacharů jsou na hlavní či vedlejší tribuně, což bylo náležitě vidět i slyšet při několika opakovačkách.

Vzhledem k délce sektoru je do hlavního města přivezena spousta vlajek, kterým dominuje „Bazal“, výjezdovka GieKSy „SK1964“, kopírující polskou SPZtku(SK = Śląskie - Katowice) a nesmí chybět také dlouhá verze flagy „Pražská divize“, nebo pozdravení do vězení. Obráceně vyvěšená je čtvercová vlajka domácích „Soul of Žižkov“, o kterou přišli žižkovští na svém výjezdu do Třince v roce 2014.

Fandění řízené opět aparaturou a mikrofonem jde těžko hodnotit, jelikož je kotel hodně roztahaný, navzájem se ve fandění předbíhají levá s pravou stranou a nejlíp tak zněly asi opakovačky mezi nimi, případně sektorem a tribunou.

Z optické prezentace lze kromě vlajek vyzdvihnout odpálení dýmů a rací v druhém poločase.

K domácím snad jen to, že jich je za druhou brankou vidět něco přes stovku jakž-takž aktivních a prezentovali se také nějakým choreem a vlajkou na plotě.

Baník si nejtěsnější výhrou připisuje velmi důležité tři body v boji o postup, ale vzhledem k neproměněným šancím a neodpískané penaltě, by rozdíl ve skóre mohl být určitě větší, ale také se nám to mohlo nemile vymstít v závěrečném tlaku domácích.

Po zápase a zasloužené děkovačce s hráči, se chachaři rozprchávají po Praze a odpoledními vlaky se postupně vracejí do Ostravy.