Ústí nad Labem - Baník 2:0

Los osmifinále balíkového poháru poslal Baník do Ústí nad Labem, kde se ve středeční (ne zrovna fotbalový) termín vydává podpořit svůj klub 95 chacharů včetně 8 přátel z GieKSy.

Vlakem nás cestuje necelá čtyřicítka natěšených fanoušků kinematografie s napětím před čtvrteční premiérou filmu Donšajni, na kterou jsme vyprodali několik řad teplického kina. Podcenění tohoto výjezdu ze strany PČR nám dává volnost, a tak po neplánovaném přestupu v Pardubicích dorážíme kolem druhé hodiny do Ústí, kde se po nějakém tom občerstvení v místních restauracích, odebíráme k městskému stadionu.

Přes tréninkové hřiště procházíme ke staveništi, kde je sektor hostů a věšíme  tři vlajky, prezentujeme se občasným, ale kvalitním dopingem a v prvním poločase také modrobílým nápisem ,,Všude tam, kde jsi ty!“. Během zápasu k nám do sektoru zavítá míč, čehož využíváme k otestování zmíněného tréninkového hřiště. Po pár vteřinách se k nám přidávají také těžkooděnci, ale jelikož neumí počítat do jedenácti, tak hlavní pořadatel předčasně ukončuje tuto zábavu a my se vracíme zpátky na sektor.

Hráči po proflákaném prvním poločase odmítají přijít k našemu sektoru a svoje si vyslechne jen Martin Lukeš. Po závěrečném hvizdu už všichni, včetně trenérů, přicházejí k nám a následuje dlouhá konverzace, která snad nebyla zbytečná a hráči si z ní něco vezmou k srdci.

Po zápase zase obsazujeme ústecké hospody a posléze vyrážíme, opět bez zbytečné policejní buzerace, zpět do Ostravy a na Svinově jsme dvě hodiny po půlnoci.

Tento výjezd nelze srovnávat s těmi velkými na Slávii, nebo do Plzně, ale myslím, že pro valnou část vlakové skupiny byla včerejší jazda mnohem lepší než kterýkoliv letošní výjezd. Více takových!