Sparta-Baník 3:0 "Praha-vol.4"

V prvním utkání prvního ročníku ligové nadstavby jsme se vydali na výjezd, jehož cílovou destinaci byla Praha. Tu jsme tak letos navštívili už počtvrté. A polovinu z toho tvořily výjezdy právě na Letenskou pláň. Zatímco v únoru nám nestačila přidělená kvóta více než čtrnácti set vstupenek, v diskusích se strhávala hysterie "Das ist wenig", vypravený "pekelný vlak" byl zaplněný už v Ostravě na hlaváku  a nakonec se za vlajkou Chuligani z Bazalů sešlo 1.585 osob, tak v uplynulou sobotu vyjížděl speciál stěží poloprázdný a počítadla se zastavila na cifře 623 (v tom 12 přátel z polské části Slezska – díky!!!).

Vzhledem k atraktivitě nadstavby se nedalo očekávat překonávání diváckých rekordů a skutečnost, o jak moc se liga stala divácky zajímavější, dokládají i čísla z ostatních tuzemských stadionů… Ale i přesto všechno je náš výsledný počet přinejmenším mírným zklamáním. 

Nezbývalo tak doufat, že se alespoň osvědčí pravidlo, že méně je někdy více. Minimálně v prvním poločase však bohužel byl opak pravdou. Úroveň supportu rozhodně nebyla hodna našemu jménu, protože v takovém počtu určitě dokážeme předvést o dost více, což se i ukázalo ve druhé půli, která byla mnohem, mnohem lepší. Chorál „Jedno místo je…“ zněl chvílemi opravdu kvalitně. A co víc, tak, jak to má být – výsledku navzdory!  

Choreografie přišla na řadu také ve druhém poločase. Spuštěnou plachtu "SILESIA" doplnily lesklé zlaté fólie. A chvíli na to se ke slovu dostala i pyrotechnika v podobě červených ohňů. Super efekt, nic na hřišti, nikdo nezraněn, čili opět ukázka toho, že záleží zejména na tom, kdo ty race drží v ruce. Pro svaz však stále je přijatelnější volbou cesta formou restrikcí…

Doufejme, že strahovští bafuňáři si zachovali aspoň zbytky rozumu a nebudou trestat letenský celek za pyro odpálené ve 23. minutě při smuteční choreografii pro zesnulého Josefa Šurala, který zemřel před pár dny v Turecku při autonehodě. Památka tohoto hráče je připomenuta už před úvodním hvizdem při vzpomínkovém videu a následně při minutě ticha těsně před výkopem, kdy je celý stadion na nohou a potlesk se ozýval ze všech stran, a to i z té naší! Ultras Sparty se pak během zápasu prezentují ještě jednoduchou pásovkou s trikolórou "Barvy našeho života".

K dění na hřišti jen krátce – míč končí třikrát za zády Honzy Laštůvky a Baník si tak připisuje už šestou porážku ve venkovním utkání za sebou. O nesmyslu jménem VAR ani (radši) nemá cenu psát…

Po zápase jsme klasicky drženi na, a poté i před stadionem. Následná cesta dolů do Holešovic na nádraží je tentokrát poměrně svižná a klidná. A zpátky v Ostravě jsme dokonce dříve oproti původnímu plánu.