Liberec - Baník "Jedno místo je..."

Na jeden z nejdelších výjezdů se čekala hojná účast fanoušků Baníku, kteří se vydali pod Ještěd všemi možnými způsoby. Dvě hodiny před hlavním spojem vyjela početná partička bez policejního doprovodu. Dobrá třicítka z nich se po příjezdu do Liberce vydala na Ještěd lanovkou, ale našlo se i pár odvážlivců, kteří vyrazili pěšky. Dalši raději zůstali na pivku pod horou a zbytek osádky trávil čas ve městě. Umělecký kroužek vytáhl barvy ve spreji a zanechal po sobě stopu v podobě znaku FCB, načež byla celá skupinka sepsána policií... Poté dorazil opožděný hlavní vlak, automobily a mohlo se jít na fotbal.

Liberec patří mezi nejvyzpytatelnější týmy v lize a tak bylo dopředu jasné, že rozjetý Baník nečeká nic jednoduchého a to se také potvrdilo. Baník v prvním poločase hlavně pozorně bránil a Liberec byl více na míči. Druhý poločas už občas útočil i Baník, každopádně utkání moc fotbalové krásy nepobralo a nakonec diváci na stadionu neviděli ani jednu branku a zápas skončil 0:0, takže vezeme do Ostravy dobrý bod.

Celkem utkání přihlíželo 4695 diváků. Domácím atmosféru tvořily dva menší kotle, ten hlavní za brankou byl o něco početnější, ale jejich řady byly prořídlejší, než tomu bývalo v minulosti. Ten druhý byla odtržená skupina na hlavní tribuně, ti naopak působili početnějším dojmem, než v časech minulých. Oba kotle se snažily fandit, ale z naší pozice bylo těžko hodnotit kvalitu supportu. Domácí si i odprezentovali choreografii, celkový dojem zanechali na jejich počet poměrně tradiční. Nás se v sektoru sešlo 563 kusů, z toho 19 družebních přátel z Katowic, děkujeme za podporu. Po minutě ticha za zesnulého fanouška Liberce se rozjel v sektoru velmi dobrý doping, který se po stadionu nesl opravdu parádně. Po prvních 20 minutách bohužel doping spadl do průměru a v tom průměru zůstal až do konce prvního poločasu. Za úpadkem dopingu byla určitě i špatná hra Baníku, protože spousta lidi si myslela, že nás čeká další výhra a kvalitní výkon.

Druhý poločas byla ovšem jiná káva, zejména na tribuně. Od začátku druhé půle se rozjel doping opravdu na vysoké úrovni a o fanatismu nebylo nouze prakticky do konce zápasu. Prim v repertoáru Chacharů hrál zejména nový chorál „Jedno místo je“, který se okamžitě uchytil a byl hitem druhého poločasu. Skvělou pasáží byl také moment, kdy se megafonu ujala staronová tvář a doping v tu dobu gradoval a fandil prakticky každý člověk v sektoru. Takhle to má ovšem vypadat po celý zápas, bez ohledu na to, kdo je u megafonu. Ve druhém poločase se u bufetu trošku již tradičně strhla kočkovaná s ochrankou, která trochu inkasuje, ale všechno po pár sekundách ukončují četníci, v jejichž arzenálu nechyběl slzák i paintbalové pušky, naštěstí tentokrát udrželi čerti svoje choutky na uzdě, ovšem pohled na jednoho psychofízla, který letí k sektoru s hlavní namířenou na úroveň hlavy a krku, není nic moc. Optická prezentace na tento zápas již tradičně vytvořena nebyla, protože by to bylo marné úsilí, protože domácí celek většinou malůvky nepouští.  Prezentace v solidně ověšeném sektoru, kde hlavní vlajky zastupovala "VLAJKONOŠI DOMÁCÍ", tak byla omezena na šály a nahá těla, objevila se i jedna světlice. Děkovačka s hráči byla povedená a bylo vidět, že i hráči jsou s bodem spokojeni a berou ho jako úspěch.

Po zápase probíhá všechno s klidem a všichni se bez problémů rozcházejí ke svým autům a na vlakové nádraží. Vlakoví mají tento výjezd velkou smůlu na zpoždění, jelikož hlavní voj měl cestou do Liberce téměř dvě hodiny zpoždění a po cestě do Ostravy dokonce bezmála hodiny tři. Nucené čekání Chacharů v Pardubicích se stalo osudným několika Slávistům, kteří tratí symboly. Posádku vlaku se pak vynořuje v Ostravě kolem čtvré hodiny ranní. Celkově povedený výjezd, kterému nechybělo prakticky vůbec nic.

sepsal: Matus