Jihlava vs. Baník 2:1 "Bída"

Samotnému výjezdu předcházelo pokračování komedie „zakaz wyjazdowy“. Odvolací komise FAČR na svém pravidelném zasedání zamítla předchozí odvolání Baníku proti tomuto trestu jako nedůvodné, čímž trest v podobě venkovního utkání bez hostujících diváků potvrdila. Ještě ten den se Baník opětovně odvolává a o den později přichází nové rozhodnutí ze strany disciplinární komise LFA v podobě podmínečného zákazu na jedno utkání se zkušební dobou na dvě výjezdová utkání (Jihlava a Bohemka). Rozum zůstává stát už jen nad tím, že komise jednoho právního subjektu (OK FAČR) zasedá nad rozhodnutím jiného právního subjektu (DK LFA), kdy ho nejprve zruší, pak „zázrakem“ jen odloží a pak ho potvrdí, aby ve finále původní soudce DK LFA vydal „jen“ trest podmínečný.  Zajímavé také je, že i když jedním z hlavních aktérů celého příběhu je i komise FAČR, podmínečný trest se vztahuje pouze na soutěžní utkání pořádané LFA, přitom by logicky člověk čekal, že pohár ve ValMezu je také soutěžní utkání, holt akorát pořádané FAČRem. A navíc třeba karetní tresty z ligy si hráči v poháru odpykat mohou (viz v nedávné době Chramosta, Costa a další). Tohle vše je snad ještě větší komedie, než „Ivánku, kamaráde…“. Tam se člověk aspoň vyznal v tom, kam připluli kapříci, kdo kolik dostal ovoce a podobně. A takovou třešničkou na dortu trapnosti je, že původně se v Jihlavě mělo hrát v 15 hodin odpoledne, avšak v naprosté tichosti došlo k přesunu až na hodinu sedmnáctou, přičemž zdůvodnění se snad nikde ani neobjevilo.

Z důvodu všech těchto zmatků a přesunů je pro tento výjezd zvolena autobusová přeprava (nakonec vyjíždí jeden), zbytek cestuje auty a pětice dobrodruhů se vydává po železnici. Celkově do Jihlavy přicestovalo 468 Chacharů, v tom 36 fans GieKSy, kterým patří dík za podporu! Na jihlavském stadionu je vše beze změny, čili sektor je stále nejdementnější v lize. Jedinou výhodou je délka plotu, díky čemuž je dostatek místa na vyvěšení zástav. Kromě nich se objevují dvě velké mávačky (jedna modrobílá baníkovská a jedna žlutozelenočerná katowická). A zapomenout nelze také na pyrotechniku v podobě dýmovnice a dvou rací. Stadionem se bohužel rozezněly i zvuky dělobuchů – fakt se na jejich používání vyserte, nejsme na Balkáně, žádný efekt a je to celkem nepříjemné, když vám to jebne kousek od hlavy. Jak už bylo zmíněno, sektor pro fanoušky hostujících celků je v Jihlavě slušně řečeno na nic. Po stránce akustické se zde žádné zázraky čekat nedají. A ne jinak tomu bylo i v neděli. Pár světlých okamžiků se sice našlo (např. překřikovačka s GieKSou v závěru utkání), ale jinak to byl stěží průměr. A navíc, co si budeme nalhávat, s tou bídou na hřišti se lidem ani nelze divit, že nemají chuť ze sebe vydat všechno. Baník sice šel nečekaně do vedení, ale ještě do konce poločasu je srovnáno a v posledních vteřinách zápasu jihlavští vstřelují vítěznou branku.

Po závěrečném hvizdu přichází hráči před sektor, slovo si bere Milan Baroš a snaží se klidnit emoce, ale opravdu se nemůže nasranosti lidí divit. Několik hráčů sundává dresy, ale jsou jim vráceny. Huby nám tím nezalepíte. A pánové Pazdera se Susem by se měli zamyslet nad svým chování vůči lidem, kteří (nejen) je jezdí podporovat do každé prdele a obětují na to nemalé finanční prostředky a kus svého volného času. Výsledky většiny zápasů v téhle sezóně jsou na hovno, ale naši podporu stále máte, ale nesmíte se divit, když ta trpělivost dojde. Zejména po nedělním druhém poločase …