Hradec Králové - Baník 1:1 "Hradec v azylu"

Na výjezd do Mladé Boleslavi, kde aktuálně nováček ligy z Hradce Králové odehrává své domácí zápasy, jsme se zprvu interně a poté i veřejně hecovali v co největším počtu vlakem. Tento typ dopravy nakonec zvolila většina výjezďáků a po osmé hodině ranní z Ostravy vyrazily dva plné vagóny chacharů.

Cesta se nesla v duchu oslav narozenin jedné naší stále nevysloužilé a opět aktivní ultrasky. Po příjezdu do Kolína jsme se ocitli ve vlaku jiného dopravce, u kterého neplatí jízdenky ČD. Celá vlaková sestava tak nečekaně vystoupila v Poděbradech a zamířila na pivo. Po pár minutách se nedaleko od nás objevili tři přívrženci jistého pražského klubu a následně byli prohnáni. Vše za přítomnosti policejního dozoru. Ve městě škodovek jsme se díky zpoždění rychle přesunuli k sektoru hostí. V pokladně u sektoru hostů byly prodávány vstupenky ve formátu lístečku z bankomatu - všem dobře známé z Teplic... Místní ochranka měla docela dlouho problém se vpuštěním čtrnáctimetrové vlajky "OSTRAVSKÁ SMETÁNKA", to se ale nakonec vyřešilo po asi dvacetiminutovém čekání na hlavního bezpečáka Hradce. Opravdu nelogické a nepochopitelné jednání ze strany boleslavské (či hradecké?) security, ale to už je v Boleslavi klasika.

Sektor jsme ještě za slunečného počasí naplnili počtem 297 osob a ozdobili jej vlajkami "BANÍK", "HAVÍŘOV", "SV. VÁCLAV", "SL. ORLICE", "PARDUBÁCI", "ULTRAS", "OSTRAVSKÁ SMETÁNKA" a přes ní praporem "ZÁKAZOVCI, VŽDYCKY S NÁMI!". Od úvodu zápasu jsme se prezentovali kvalitním supportem, který byl veden dvěma spíkry. Optická prezentace našeho sektoru spočívala pouze v jednom transparentu, který byl určen chacharovi, co bojuje s rakovinou - "BEDNO, DRŽ SE!". Dále jsme vytáhli šály, kdy tuto proprietu měl skoro každý v sektoru a vystavili jsme na obdiv svá nahá těla. Ke konci první půle došlo k napadení šéfa ochranky a po zápase skončil výjezd pro jednoho FCB zatčením. Votroci se naproti nám ukázali v počtu zhruba 50 fans s velkou vlajkou "BLACK WHITE PRIDE" a s menší "HRADEC KRÁLOVÉ". Slyšet je však moc nebylo. Co se týče boje na hřišti, tak hráči Baníku museli dohánět jednogólové manko, a utkání tak dospělo k remízovému závěru.

Po fotbale následoval opět rychlý přesun na nádraží, abychom stihli dřívější spoj. Ti rychlejší stihli nakoupit i nějaký proviant a ti pomalejší byli potrestáni za to, jaké šály tahají do sektoru. Aby toho nebylo málo, tak stadion musel po epileptickém záchvatu opustit jeden z nás v sanitce.

L. / Havířov