Hradec Králové - Baník 1:0 „Kdy tohle potká nás?“

Výjezd na 27.kolo nejvyšší české ligy, kterou zatím stále Baník hraje, usadil do vlakových kupé či sedaček aut přesně 318 do bílé oděných chacharů s šesticí GieKSiarze(díky!). Cesta vlakovým, kteří jsou zvyklí na jiné štreky, ubíhá hodně rychle a jelikož naše vagóny přepojují, tak v podstatě bez přestupů.

V Hradci je čas na občerstvení v různých nám známých i neznámých hostincích, kde na nás nebyli úplně připravení a jeden nečesky mluvící výčepní nedokázal pochopit, že když se čepuje chacharům, tak se čepuje pořád :) .

Na stadion se téměř všichni dopravují včas a i přes docela zanedbané prohlídky u vstupu se bohužel do sektoru nedostalo z různých důvodů několik osob, které tráví fotbal na přilehlé pouti, nebo ve městě.

Co se našeho sektoru týče, je ovlajkován velkou zástavou „Baníček nejlepší u nás!!!“, malými FC vlajkami a samozřejmě nesmí chybět už kultovní flaga „Šafarčíku TÁHNI!“. Fandění v prvním poločase bylo jedno z nejlepších, co jsme v Hradci mohli za novodobou éru zažít, ale postupně úroveň dopingu jako obvykle klesala.

V průběhu druhého poločasu vytahujeme postupně čtyři nápisy reagující ne zavraždění fanouška policistou v polském Knurowe.

Transparenty jsou poté ke konci zápasu spolu se spoustou pyrotechniky zapáleny, což vyvolává hysterický zásah místních hasičů, kteří smočili vše, kromě zmíněného ohně. To že pálení transparentů a poté sedaček je zbytečné a tupé netřeba psát ne? Pak budou zase všichni nadávat, proč není choreo na Spartě a podobně.

Domácí ve skromném počtu naproti nám slyšet nebyli a měli jedno slušné choreo ke 110.výročí klubu a samozřejmě nezapomněli na událost v Polsku.

K fotbalu se netřeba vyjadřovat. Je to smutné.

Po zápase úřaduje těžkooděná policie, která z metru střílí paintballovou pistolí do lidí a nezbývá, než opět vzpomenou na událost z Knurowa. Kdy tohle potká nás?

A aby toho nebylo málo, před odjezdem na nás vietnamská obsluha restaurace posílá sbor těžkooděnců, protože jsme si u nich chtěli dát pivo. Proč taky ne.

Po klavírovém koncertu na hradeckém nádraží je čas na cestu zpět, která už probíhá v rámci normálnosti a po jedenácté jsou všichni chachaři ve své domovině.