Baník – Slovácko 3:1, "Nechval Hapala před večerem"

Ráda bych řekla, že všichni s očekáváním vyhlíželi nedělní zápas a hlavně to, jak se předvede po Vrbově tragikomedii staronový trenér Pavel Hapal a že tak návštěvnost bude vysoce nadprůměrná, což se ale nekonalo. Dočkali jsme se standardní průměrné návštěvnosti, která je prostě, podle mého názoru, na Baník málo. Někteří už asi nevěří v této sezóně ve zlepšení a pro další možná opět nebyl zápas na tolik atraktivní, aby v ideální čas v neděli ve tři, a ještě s poměrně atraktivním soupeřem do vyhnanství dorazili. Jelikož lidi v „kotli“ stojí po většinu domácích zápasů rozprostření po celém sektoru „D“, uzavřel se proto před zápasem jeden boční sektor, aby všichni aktivní fanoušci stáli pohromadě, což nakonec opravdu vypadalo o mnoho lépe. Z důvodu zmenšení byl sektor také ověšen méně vlajkami. Ani hostující fanoušci nijak výrazně návštěvnost nezvýšili – dorazilo jich asi kolem sedmdesáti, a kromě fandění se prezentovali dvěma vlajkami, z čehož „Slovácká Holota“ je nová výjezdovka, kterou představili na derby se Zlínem. 

Od postěžování si nad návštěvností ale přejděme ke všemu pozitivnímu, co nám nedělní utkání přineslo. Hned v úvodu spíkr „decentně“ naznačil, že fandění v poslední době stojí úplně za hovno a že nás neomlouvají ani mizerné výsledky na hřišti, což většinu aktivních fanoušků poměrně nahecovalo a v první půli se pak fandilo opravdu nadprůměrně. Špatně na tom nebylo ani zapojování ostatních tribun, které se přidávaly jak k opakovačkám, tak i k dalším chorálům. Nahecovanost fanoušků určitě podpořil i výsledek na hřišti, kdy už v 6. minutě po gólu Almásiho válcoval Baník svého hosta z jižní Moravy 1:0. Do konce poločasu pak ještě střelil další gól nováček Plavšič a zvýšil vedení Baníku na 2:0. Euforie tak opravdu vydržela skoro celý první poločas.

Druhý poločas už fandění místy opět upadalo, nutno však přidat k dobru, že oproti minulým domácím zápasům v kotli seděli už spíše jen jedinci. Ještě kdyby byli všichni ochotní zvedat ruce a fandit po celý zápas – ale to už by se po nich asi chtělo moc. Domácí fotbalisté měli v úvodu poločasu sice několik šancí, ale iniciativu pak rychle převzalo Slovácko, které přestože v té době už hrálo jen v deseti, dalo v 58. minutě první gól. Vzpružení pro domácí fanoušky pak přinesla až klasicky ne předvedená hra, ale pyrotechnika v podobě fontán a rací. Krásná několikaminutová podívaná! Domácí nakonec přidali ještě jeden gól v 84. minutě, a tak se atmosféra v konci zápasu opět podobala té v prvním poločase. Horší však už bylo zapojení zbytku tribun, kdy ta úplně nejvzdálenější nefandila téměř vůbec. I přesto jsme si po zápase s hráči užili fajn děkovačku, která byla myslím konečně oboustranně oproštěna od nepříjemného pocitu zklamání a nasranosti. Ve středu nás čeká další pohárový soupeř – Velvary a o víkendu pak venkovní ligové utkání s rivalem z Plzně.

Magorka