Baník-Plzeň 2:3 "Fotbal se hraje 90 minut"

Na zápas týmů z opačných konců ligové tabulky dorazilo celkem 7.234 diváků. Těžko říct, kolik z nich se jen přišlo podívat na „českou Barcelonu“, ale podle návštěvnosti z předchozích jarních domácích zápasů by člověk i mohl věřit, že se ve valné většině jednalo o fanoušky, kteří mají Baník v srdci. Bohužel atmosféra počtu lidí na stadionu vůbec neodpovídala. Úroveň "fandění" byla taková, jaká byla-nic k chlubení to bohužel nebylo. Snad si z toho vezme ponaučení do dalších zápasů a nastane zlepšení, protože tvrdíme-li o sobě, že jsme nejlepší fans, tak to musíme dokazovat především na stadionu a né jen ťukáním do klávesnice! Za zmínku stojí to, že „kotel“ byl opět kvalitně ověšen a že svou ligovou premiéru si odbyly dvě nové, velké, mávací vlajky (každá o velikosti 4x4 metry). 

Na hřišti Baník bohužel opět prohrál. Hlavně v prvním poločase hráči opět předvedli otřesný výkon. Po přestávce jsme zase začli poznávat náš klub, náš Baník. Hráči ukázali, že na Plzeň mají a mít trochu víc času, tak možná i skóre dorovnáme. Výsledkem překvapili nejednoho z nás, ale nic to nemění na tom, že fotbal se hraje devadesát minut a hráči by měli makat naplno od první minuty až po tu poslední a ne až když jim začne téct do bot. 

Kritiku si neodpustím u závěrečné děkovačky. Za co těm hráčům pořád děkujete? To Vám těch pár minut dobrého fotbalu stačí ke spokojenosti? Uvědomujete si, že jsme jen s velmi malým náskokem předposlední s pětibodovou ztrátou na záchranu? Ano, je třeba naše hráče povzbudit a ukázat jim, že tu jsme pro ně, ale neustále jim tleskat za prohry (a teď se nejedná jen o Plzeň, je to silný soupeř) už dál nejde. Je potřeba jim to dát alespoň nějak najevo.

 
Fanoušků Viktorky dorazilo 18 s dvěma vlajkami. Snažili se fandit, ale slyšet je, až na malé výjimky, prakticky nebylo.

V neděli v Hradci v co největším počtu na shledanou. Věříme a věřit budem!

Stuart a Tereza (Šarmice)