Proč bojovat proti modernímu zkomercionalizovanému fotbalovému prostředí? Nechceme žádnému chacharovi tento boj vnucovat, nikomu nebudeme nic přikazovat. Přečtěte si následující řádky, udělejte si obrázek a zaujměte sami vlastní postoj…

Posledních několik let proti sobě stojí dva odlišné trendy, které řeší, jak kultivovat fotbalové prostředí. Tábor fotbalových bafuňářů, majitelů klubů a sponzorů, svazů a dalších, v čele s UEFA vidí ve fotbale především byznys a peníze. Logicky se pak snaží, aby do fotbalu plynulo stále více peněz, aby s fotbalem bylo spojeno co nejvíce aktivit firem, sponzorských akcí, TV přenosů. Podaří se to jedině tehdy, bude-li o fotbal mezi veřejností zájem a stadiony budou plné. Toho lze dosáhnout zatraktivněním fotbalu prostřednictvím médií a dále pomocí reklamních akcí pro diváky na stadionu. Vše se opět točí kolem peněz. Divák je nakrmen masovou zábavou a zaplatí za to tučné peníze, utrácí za vstupné, občerstvení, reklamní předměty, bulletiny. Divák je zde v roli konzumenta, zákazníka fungující firmy, mnohdy se z něj stává pouhý šašek. I na evropské stadiony pronikají vlivy amerických soutěží NFL, NBA či NHL, kde jsou diváci loutkami požírající hamburgery, popcorn a colu, kteří zařvou pouze tehdy, když se jim to rozsvítí na světelné tabuli. Jinak je zde sport druhořadý a atmosféra není důležitá vůbec.
Tábor fotbalových fanoušků oddaně fandících svému klubu a městu na každém zápase vyznává zcela jiné hodnoty. Nezajímají je peníze, komerční akce na stadionech, nehledí na to, zda se jejich klubu daří nebo ne. Na fotbal chodí fandit svému klubu za každých okolností. Klub je pro ně vším, jsou ochotni pro něj obětovat spoustu času a peněz, vytvářejí efektní choreografie a bezpečnou pyroshow (při pyroshow nebyl v české lize nikdo zraněn). Tito skalní fanoušci vkládají do fotbalu zcela jiné hodnoty než sponzoři a firmy. Fotbal jsou především emoce, radost, smutek, bolest, nadšení, které jsou člověku zcela vlastní. Fotbal byl od začátku postaven na těchto hodnotách. Pokud k tomu přičteme ještě hrdost na svůj klub, důraz na tradice, máme tady pak něco, na což můžeme být opravdu pyšní. Je to ten pocit, který cítíte, když stojíte na stadionu a zpíváte „Baníčku my jsme s tebou“ se zaťatou pěstí nebo rukou na srdci. Místo výchovy nových fanoušků, kteří se za tuto hodnotu postaví, však čeká fotbalové prostředí rozklad, vše zanedlouho ovládnou peníze, sponzoři...

Uveďme zde několik příkladů:
UEFA, ČMFS
UEFA tlačí na jednotlivé národní svazy, aby ve všech zemích postupně ze stadiónů zmizela veškerá pyrotechnika. Čeho se tím UEFA snaží docílit? Ačkoliv je organizované používání pyrotechniky bezpečné, (z vlastní zkušenosti víte, že na Bazalech s pyrotechniku problémy nejsou), chce UEFA docílit toho, aby na fotbale bylo prostředí opravdu takové, jako v divadle a kině, kde pyrotechnika samozřejmě nehoří. ČMFS prosazuje úplný zákaz pyrotechniky i míst na stání, což může mít za následek zničení nádherné fotbalové atmosféry, podobně jako se tomu stalo v Anglii!

DIKTÁT SPONZORŮ (peníze zmůžou hodně)
Sponzoři si například často vymůžou změnu názvu klubu. Příkladem byl i náš Baník, který se ještě nedávno jmenoval FC Baník Ostrava Ispat. Zanedlouho tak nemusí proti sobě hrát Brno či Olomouc, ale Vodafone a T-Mobile. Stačí se podívat na naši hokejovou ligu… Sponzoři a majitelé klubů někdy neuznávají ani tradiční klubové barvy existující desetiletí. Baník oblékal oranžovou, i když naše barvy jsou modrá a bílá, České Budějovice zase z tradiční černobílé kombinace přešly na „cool“ moderní růžovou. Další příklady najdeme v Liberci nebo ve Zlíně.

SPARTA PRAHA
Vedení tohoto klubu se již dlouho snaží přilákat do ochozů více diváků pořádáním akcí typu DJ’s párty přímo na stadionu nebo skákacími hrady pro děti. Ve snaze přilákat co nejvíce rodinných diváků jsou zde zakazovány tradiční pokřiky obsahující hanlivé výrazy, domácímu kotli je zakázána pyrotechnika i choreografie.
Výsledek? Bojkot kotle fanoušků Sparty trvající dodnes, při zápasech vytvářejí hostující fanoušci domácí prostředí svým hráčům, a pokud se nehraje pěkný fotbal, není se na co dívat, neboť na tribunách se nic neděje. Lidé jsou tak nuceni si kupovat alespoň předraženou kolu či minerálku, sledují fotbal jako v kině s popcornem v ruce.

ANGLIE
Anglie je často uváděná jako příklad skvělé atmosféry a výborné fanouškovské kultury. Víte ale vůbec, že fanoušci na stadionech musí neustále sedět, že místa na stání zde nenajdete a že podobnými opatřeními neskutečně utrpěla atmosféra? Nefandí se už tak jako dříve. Na starou dobrou anglickou atmosféru před časem v rozhovoru nostalgicky vzpomínal Luděk Mikloško. Fanoušky Manchesteru United nedávno kritizoval kouč Alex Ferguson. Na Old Trafford je prý při domácích utkáních příliš ticho. A odpověď fanoušků? „Nemůžeme vstát a fandit, protože jakmile vstaneme, nahrnou se k nám stewardi a přimějí nás si sednout pod hrozbou odebrání permanentky.“, popisuje praktiky na Old Trafford člen asociace nezávislých fanoušků MU Colin Hedrie. „Připadáme si jako v policejním státě. Když si stoupneme, někdo nám hned zkroutí ruku za zády a vyvede nás z hlediště. Jakou atmosféru by si pan Ferguson za takových podmínek na stadionu představoval? Jediné, co v hledišti vládne, je strach, že přijdeme o vstupenku, za kterou jste zaplatili tisíc liber.“, pokračuje. Že jste tohle o Anglii nevěděli? Nesmíte tolik věřit médiím, které neustále Anglii vystavují jako příklad skvělé a bezproblémové atmosféry...

AUSTRIA SALZBURG (poprava tradičního klubu):
Zatím nejotřesnější případ se odehrál před několika lety v rakouském klubu Austria Salzburg. Nový majitel – koncern RED BULL – převzal klub a udělal tyto kroky:
1) klub se přejmenoval na Red Bull Salzburg
2) nový majitel přinesl nové klubové (firemní) barvy
3) tradiční barvy klubu byly zakázány, dokonce nebyli na stadion vpouštěni fans s klubovými symboly ve starých barvách
4) rok založení klubu se stoletou tradicí se změnil na rok 2005
5) fanouškům sdružujícím se ve fan clubech dal podepisovat loajalitu k „novému“ klubu a čestné prohlášení, že se na zápasech nebudou projevovat vulgárně, či odpalovat pyrotechniku
6) v rámci represí proti ultras byl odstraněn podstavec pro megafonistu, což ztížilo fandění.
7) v přerušeních zápasů je z ampliónů pouštěna diskotéková hudba
8) mezi tribunami pobíhají toreadoři, aby celý zápas vypadal jako býčí zápasy
Protože se tohle může stát každému klubu v Evropě, spustila se automaticky lavina solidarity a fans v celé Evropě vyjádřili podporu fanouškům Austrie.

Protože se to může stát opravdu i u nás, (pošlapání barev a změnu názvu už jsme si v nedávné době bohužel zažili), spojují se fans z celé Evropy pod hlavičkou CONTRO IL CALCIO MODERNO! (Proti modernímu fotbalu!).
Pokud jste dočetli až do konce, jistě si pomalu děláte vlastní úsudek... Pokud jsem nebyl zcela objektivní, přijměte mou omluvu, ale vězte, že se mi o tomto problému nepíše lehce. Můžete si být jisti, že akce PROTI MODERNÍMU FOTBALU budou na Bazalech pokračovat, protože Baník si vzít nenecháme a nepřejeme to ani žádnému jinému klubu.