Na jihu Čech se Baník proti místnímu Dynamu představil festivalem spálených šancí a fanatickým suportem ve druhém poločase.

261 dam a pánů z regionu a spřátelených oblastí, kteří si v neděli udělali výlet do ČB určitě i přes prohru nemohlo litovat. Velmi hezky zaplněný sektor FCB mohl ze začátku zápasu shlédnout solidní výkon Baníku, který si dokázal vytvořit několik stoprocentních gólových šancí.

Některé z těchto šancí se už teď můžou řadit do zlatého fondu zeherovin a Ota Černý bude zas mít co zařazovat do silvestrovského pořadu Dohráno. Zlatým Robovým hřebem pak asi byl nájezd jeden na jednoho, kdy pokus o obstřelení gólmana skončil daleko, vysoko mimo bránu.
 
Přesto šel Baník do kabin za remízového stavu 1:1, když Řezník dokázal ve 22. minutě odpovědět na budějovické vedení.

Téměř od začátku druhého poločasu se v našich řadách začal zpívat chorál „Olé Baník Ostrava“. Ve vlnách se utišoval a zase zvedal na úplného maxa s tleskáním, skákáním, někteří do půl pasu a žlutými ohni v pozadí. Osamělý budějovický bubeník mohl jen těžko konkurovat. Fanatismus trval i přes na hřišti obdržený gól od Budějek. Celkem by mě zajímalo, co si musel myslet průměrný návštěvník z ČB, co to dojelo za kvalitní magory :)

Zoufalství hráčů FCB na hřišti vyvrcholilo nasazením Bolfa na hrot útoku z čehož překvapivě nic nebylo.

Přes záverěčný hvizd „Olé..“ ještě zesílilo do závěrečného finále (nonstop se jelo určitě tři čtvrtě hodiny) a dlouhé děkovačky s hráči.
 
Body z Budějek rozhodně měly být (remíza minimálně) - spalování šancí a chyby v obraně nás vrací zpět do sestupového pásma a prognóza sedmi zápasů bez prohry se definitivně rozpadla v prach.

Za nonstop chorál ve druhém poločase asi ale nejsem sám komu prohra až tak nevadí, zážitek šílený, zábava sto procent!