Když jsem se rozmýšlel, zda jet do Liberce na finále poháru, tak jsem se utěšoval tím, že když budeme hrát zle a trofej nevyhrajeme, tak si aspoň pořádně zafandím. Škoda, že jsem si na tuto předtuchu nemohl vsadit, bral bych balík.
Špatná sezona Sparty a zranění několika hráčů nám dávaly slušné šance na obhájení poháru. Tato skutečnost ale začala dostávat trhliny v době, kdy jsem dostal zprávu, že nastoupí už teď legenda klubu, Zdeněk Staněk. Tím bylo řečeno vše, jasná sázka na defenzivu a opět návrat k situaci okolo 17. kola kdy jsme hráli naprosto tragický fotbal.
Vývoj zápasu nebudu popisovat, ale když jsem se podíval na tabuli a běžela dvacátá minuta, měla už Sparta čtyří gólové šance.. Naproti tomu tragický výkon Baníku bez kloudné akce, myšlenky, či po celý zápas jediné střely na branku! Vyloženě jsme se protrápili k penaltám. Dvě neproměněné hned na začátek fakticky rozhodly a Sparta zcela zaslouženě získala pohár. Jediné pozitivum je opravdu poctivě odmakaný výkon, ale to je bohužel málo...
Nebojím se říct, že finále mělo prachbídnou kvalitu, která jasně vypovídá o kvalitě naší kopané. Návštěva byla ubohá a nebýt patnácti stovek Chacharů, tak by asi během zápasu pustili nějakou hudbu, aby se hráči na hřisti nebáli.
Pro mne kapitola sama pro sebe, je PAN trenér Hapal. Zařazení Staňka je záležitost vyšší moci a pokud bude jeho tatínek strkat do Baníčku penízky, tak ho budeme muset trpět. Jeho střídáni však byla naprosto tragická. Střihavka už v 60. minutě sotva pletl nohama a protože jsme nebyli schopni kloudné akce a hlavně v útoku podržet balón, měl jít na hřiště jednoznačně Libča Žůrek, který prostě uteče komukoli a nazdařbůh odkopávané balony by určitě dobíhal. Obrana soupeře by jistě musela být ve větší pohotovosti a neměla by takové útočné choutky. V poslední minutě měl jít Magera jakožto penaltový specialista. Nikdo neříká že by jsme vyhráli, ale aspoň by střídání měla určitou logiku. Namísto toho se Hapal odhodlal až v 85. minutě k vystřídání Magery a v poslední Žůrka.
Sezona je tedy u konce, podle Hapala už před finále poháru prohlášena za úspěšnou. Faktem je 6. místo a prohra ve finále poháru, což se dá brát jako úspěch. Horší však je, že v drtivé většině zápasů jsme předváděli špatnou hru pouze na náhodu a ani poslední celkem vydařená kola to nemůžou změnit. Tím víc, když ve finále poháru jsme dostali dáreček a ochutnávku toho nejhoršího, co jsme tento rok mohli vidět.....
Sparta - Baník 0:0 (4:2 po penaltách)
žk: 35. D. Kolář, 82. O. Herzán - 45. Z. Staněk
sestava Baníku: M. Raška - J. Hoffmann, M. Klimpl, P. Besta, P. Tomašák - A. Varadi, M. Lukeš (76. R. Slončík), Z. Staněk, D. Bystroň, F. Rajtoral (90. L. Žůrek) - D. Střihavka (85. L. Magera)
sestava Sparty: J. Blažek - R. Zabavník, T. Řepka, P. Lukáš, M. Kadlec - T. Kóňa, T. Sivok, D. Kolář (74. O. Herzán) - Z. Pospěch, L. Došek, M. Lustrinelli (67. M. Matušovič)
diváků: 4400
Špatná sezona Sparty a zranění několika hráčů nám dávaly slušné šance na obhájení poháru. Tato skutečnost ale začala dostávat trhliny v době, kdy jsem dostal zprávu, že nastoupí už teď legenda klubu, Zdeněk Staněk. Tím bylo řečeno vše, jasná sázka na defenzivu a opět návrat k situaci okolo 17. kola kdy jsme hráli naprosto tragický fotbal.
Vývoj zápasu nebudu popisovat, ale když jsem se podíval na tabuli a běžela dvacátá minuta, měla už Sparta čtyří gólové šance.. Naproti tomu tragický výkon Baníku bez kloudné akce, myšlenky, či po celý zápas jediné střely na branku! Vyloženě jsme se protrápili k penaltám. Dvě neproměněné hned na začátek fakticky rozhodly a Sparta zcela zaslouženě získala pohár. Jediné pozitivum je opravdu poctivě odmakaný výkon, ale to je bohužel málo...
Nebojím se říct, že finále mělo prachbídnou kvalitu, která jasně vypovídá o kvalitě naší kopané. Návštěva byla ubohá a nebýt patnácti stovek Chacharů, tak by asi během zápasu pustili nějakou hudbu, aby se hráči na hřisti nebáli.
Pro mne kapitola sama pro sebe, je PAN trenér Hapal. Zařazení Staňka je záležitost vyšší moci a pokud bude jeho tatínek strkat do Baníčku penízky, tak ho budeme muset trpět. Jeho střídáni však byla naprosto tragická. Střihavka už v 60. minutě sotva pletl nohama a protože jsme nebyli schopni kloudné akce a hlavně v útoku podržet balón, měl jít na hřiště jednoznačně Libča Žůrek, který prostě uteče komukoli a nazdařbůh odkopávané balony by určitě dobíhal. Obrana soupeře by jistě musela být ve větší pohotovosti a neměla by takové útočné choutky. V poslední minutě měl jít Magera jakožto penaltový specialista. Nikdo neříká že by jsme vyhráli, ale aspoň by střídání měla určitou logiku. Namísto toho se Hapal odhodlal až v 85. minutě k vystřídání Magery a v poslední Žůrka.
Sezona je tedy u konce, podle Hapala už před finále poháru prohlášena za úspěšnou. Faktem je 6. místo a prohra ve finále poháru, což se dá brát jako úspěch. Horší však je, že v drtivé většině zápasů jsme předváděli špatnou hru pouze na náhodu a ani poslední celkem vydařená kola to nemůžou změnit. Tím víc, když ve finále poháru jsme dostali dáreček a ochutnávku toho nejhoršího, co jsme tento rok mohli vidět.....
Sparta - Baník 0:0 (4:2 po penaltách)
žk: 35. D. Kolář, 82. O. Herzán - 45. Z. Staněk
sestava Baníku: M. Raška - J. Hoffmann, M. Klimpl, P. Besta, P. Tomašák - A. Varadi, M. Lukeš (76. R. Slončík), Z. Staněk, D. Bystroň, F. Rajtoral (90. L. Žůrek) - D. Střihavka (85. L. Magera)
sestava Sparty: J. Blažek - R. Zabavník, T. Řepka, P. Lukáš, M. Kadlec - T. Kóňa, T. Sivok, D. Kolář (74. O. Herzán) - Z. Pospěch, L. Došek, M. Lustrinelli (67. M. Matušovič)
diváků: 4400
škoda
