Podruhé za sebou se nám vlakem do Liberce nechtělo, takže jsme tentokrát díky jízdě autem, přišli o jízdu speciálkou sestavenou z osobních vagónů a podlahy, která lepila už někde v Olomouci. Cestou míjíme náklaďáky s policejními koňmi, takže je jasné, že se v Liberci prudce zvedne počet policajtů na metr čtvereční.
V cíli stavíme na benzínce, kde se po chvíli objevuje první várku zválanců z vlaku, kteří bezstarostně vyhulují vedle bezínových stojanů, takže se Liberec málem dočkal kvalitního chorea už před zápasem. Někteří fans jsou už tak jetí, že dokážou opakovat jen: „Hej Baník Ostrava pyczóóó!“ v intervalu desetkrát za minutu.
Liberec se v tu chvíli změnil v chaos tvořený skupinkami Baníkovců, Sparťanů a Darth Vaderů.
Po příchodu na stadión je hlavním překvapením malý počet Sparťanů v jejich sektoru („Asi to máte daleko!“). Náš sektor je zaplněný velice dobře, počet kusů se blíží necelým dvěma tisícům. Po příchodu „elity“ Lubas, Křetínský, Košťál, nastupují na plochu obě mužstva a pohřební kapela na ploše rozjíždí „Kde domov můj?“. Po jejím skončení již tradičně zpívá českou hymnu celý baníkovský kotel a doslova při tom mrazí v zádech. Dokonce i Pepík Chovanec vypadá užasle a i Koštálovi se jakoby dojetím lesknou jeho dozorcovské černé brýle.
Co říct k zápasu? Asi nejvýstižnější je hláška: „Bylo to super až na ten fotbal.“
Ustrašený výkon, kdy se hráči dostali stěží na polovinu Sparty a snad ani jedna střela mezi tyče, který vyvrcholil zahozenými penaltami.
Mnohem zajímavější bylo pozorovat choreo - Baník – vítěz poháru, Vyhoď toho kreténa #2 atd. a na druhé straně pak Spartička, klub jehož sláva se hvězd dotýká (zrovna tento nápis byl symbolicky schovaný pod střechou, takže skoro nejde vidět). Pro Koště pak Pražáci vytahují jednoznačný nápis: „Zboříte nám Letnou – zemřete“. Jednoznačná převaha Baníku v hledišti se projevuje dokonale sehranými chorály a ohlušujícím skandováním. Sparťani se po zaplnění jejich sektoru taky začínají celkem chytat, vítěz je ale v tomto směru už dávno jasný.
V polovině zápasu, kdy se diváci děním na hřišti začínají nudit, se ze dvou hlavních tribun ozývá: „Liberec“ a „Mistři“, to ale na Baníkovce velký dojem nedělá, což dávají jasně najevo. Domácí fans jsou s námi ale naprosto ve shodě při jakémkoli doteku mr. Řepky s balónem. Já vím Tome, nebylo to peklo, jasně že jsi to čekal horší a byl jsi zase zklamaný, ale neříkej že jsi nebyl pěkně vytočený :)
Místní spíker neustále fans napomíná jak ve škole: „Prosíme fanoušky Baníku, aby nic nevhazovali na plochu“, „Prosíme fanoušky Sparty, aby nic nezapalovali“ a nejlepší „Žádáme fanoušky, aby okamžitě slezli ze střechy“ na dva blázny, kteří se nějakým způsobem vyšplhali nahoru.
Před penaltovým rozstřelem nastupuje před náš sektor jednotka Robocopů, což je zajímavé, protože obsazují i prostor před brankou a to se teprve mělo losovat na kterou stranu se bude kopat! To by jako odešli, kdyby se vylosoval západní sektor? Otázka však rychle padá, protože se „překvapivě“ kope na druhé straně.
První dvě nepovedené penalty znamenají pro fanoušky i hráče tříměsíční pohodové prázdniny bez pohárů.
Na sparťanské straně se pak poskakuje, na hlavní tribuně se přebírá pohár a hráči se objímají s Křetínským. Chovanec si s Košťálem vyměňují vítězné košile a v baníkovském sektoru probíhá neplánovaná rekonstrukce. Škody za milion a podobně. Zbytek pohádky si dočtete v denním tisku.
Za doprovodu policejních sirén, zvuků helikoptéry a štěkotu psů opouštíme Liberec.
Co dodat – další marná sezóna za náma, těšíme se na další :)
