Výjezd do Olomouce - pro některé baníkovce zápas roku, pro jiné černá můra, po které jsou solidně otráveni z chování části chacharů. I v neděli se našly skupiny, které se jely do Olomouce pouze ožrat, vyvrátit sem tam nějakou tu popelnici, pořvávat na kolemjdoucí, ale vlastní zápas či support je vůbec nezajímal. V porovnání s jarním duelem to však až taková hrůza, především pak na stadionu, nebyla. Ale nepředbíhejme...

Jako baníkovský předvoj se v Olomouci objevila skupina asi padesáti ultras, kteří před příjezdem hlavní várky chacharů na zasněžené severní tribuně rozmisťovali kartóny. Úvodní optimistickou choreografii však lze kriticky označit jako propadák, který byl způsoben především špatnou organizací. Na obloukové tribuně měl být zobrazen tachometr s červenou ručičkou, nápisem „S plným plynem za titulem!!!" a na několika menších plachtách s letopočty „1922", „1976", „1980", „1981", „2004" a „2009".

Kromě počtu lidí (3.500?), který mě osobně překvapil, bylo vše špatně. Od plachet s letopočty, které byly špatně rozmístěné a také malé, přes zbytečně na části rozdělené motto s ústředním nápisem, po chybějící červené kartóny, které se do Olomouce omylem nedovezly a musely být nahrazeny modrými, které nevynikly. I mistr tesař se utne, ale pokud se tak stává opakovaně, je nejvyšší čas s tím něco dělat...

Ze sněhu na tribuně museli mít velkou radost pořadatelé... Před zápasem odstranili ze zábradlí reklamy, které byly na jaře ve velkém demolovány, z dosahu oddálili síť, která byla byla v dubnu roztrhána a na několika místech propálená, ale sníh již odhrnout nestihli. Bylo proto jen otázkou času, kdy bude terčem sněhových kuliček ochranka pod sektorem, nebo olomoučtí hráči. Tak se také stalo a tento jev provázel v podstatě celý zápas. Vytvořit na této tribuně kvalitní support je bez repro soustavy oříšek, který se nám podařilo rozlousknout v podstatě pouze jednou, a to při pohárovém finále v roce 2005, kdy se všichni vezli na vlně euforie. Rozhodně se fandilo lépe než v dubnu, ale rozeřvat na této strmé tribuně takovou masu lidí megafonem, který jde slyšet tak do vzdálenosti pěti řad, je asi nemožné. Po celkem kvalitním prvním poločase bylo fandění po přestávce, především pak po obdržené druhé brance, o poznání slabší.

Ohně na hřiště tentokrát nelétaly, jedinou pyrotechnickou vložkou bylo odpálení smradlavé dýmovnice ve spodní části sektoru. Jestliže jsme po dubnovém zápasu ocenili přístup olomouckého gólmana Drobisze, který ač byl novináři tlačen do kritiky baníkovských fans, se nás veřejně zastal, tak nyní podlehl emocím a po závěrečném hvizdu si vůči baníkovcům neodpustil několik nevybíravých provokativních gest.

Přes ztrátu tří bodů zaslouží pochvalu za nasazení a přístup k zápasu hráči Baníku, kteří stejně jako v Mladé Boleslavi nastoupili ve zlatých dresech. Předvedli velice kvalitní a bojovný výkon, kterým převyšovali domácí, ale fotbal je o chybách a proměňování šancí. Větší efektivitu předvedli hráči Sigmy, a tak jsme z Androva stadionu opět odjížděli s prázdnou.

Zvláštní pochvala na závěr patří všem, kteří se zapojili do předzápasové přípravy choreografie. Díky také vám, kterým není lhostejná ultras prezentace fans Baníku a koupí kalendářů, nálepek či čokolád jste přispěli do čapky.