Utkání se původně mělo hrát v sobotu, ale nakonec bylo opět z údajných bezpečnostních důvodů přesunuto na pro nás již tradiční pondělní termín. I ve všední den bylo zřejmé, že se nějak musíme vypořádat s omezenou kapacitou hostujícího sektoru v Ďolíčku. Vstupenky tak přednostně dostali účastníci výjezdu do Liberce, zbytek kvóty se vyprodal v ostravském předprodeji a balík dalších vstupenek v Praze skoupili místní baníkovci a poslali je do Ostravy. Celkově se na stadionu ukázalo na 700 chacharů.

Již v týdnu před zápasem policie pouštěla do médií zprávy o velké rizikovosti zápasu, a policejních přípravách. Šíření strachu v neděli napomohla i Česká televize, která odvysílala smyšlenou zprávu o uskutečněném předzápase fanoušků obou týmů. Vlakem cestující baníkovci brzo poznali, že dnes má policie tvrdší rozkazy než obvykle. Jedna skupina byla pět hodin buzerována v policejním obležení, bez možnosti jakéhokoliv svobodného pohybu. Jiní byli při vystupování na hlavním nádraží nahnáni zpět do vlaku, který pokračoval do Vršovic a tři a půl hodiny před zápasem byli v kordonu odvedeni na stadion. Podivné bylo i kontrolování dokladů ochrankou u vstupu na stadion.

Zápas provázela super atmosféra, když za delší konec tahali domácí, kteří měli výraznou početní přesilu. Ve zdejším přeplněném hostujícím sektoru na montované tribuně navíc není kvalitní organizace supportu dost možná. Domácí kotel se blýskl také choreografiemi, které směřovaly k hrozícímu přechodu Bohemians do Edenu a konce stadionu U Botiče. V úvodu zápasu šlo o šedesátimetrový transparent „Jeden kurník dva kohouty nesnese!!!", který doplnily plachty s kohouty v barvách Bohemians a Slavie. Dále domácí kotel roztáhl velký transparent „Kdo se k Ďolíčku přiblíží, tomu klokan ublíží" s tankem, který řídil klokan a projel celým sektorem. Nechyběly ani tradiční vlajky na tyčích, obouručky či konfety. Kotel chacharů předvedl ve druhém poločase choreografii skládající se z plachty se znakem SK Slezská, transparentu „Takovému každý tleská..." a šest set balónků v klubových barvách. Po závěrečném hvizdu se na obou stranách rozzářilo pár ohňů.

Už v prvním poločase roztáhli domácí také plachtu s nápisem „Vraťte fotbal fanouškům". S modrobílým transparentem se stejným textem jsme současně vyrukovali i my a ve druhém poločase byl z oken okolního domu spuštěn tentýž nápis v červenobílém provedení fanoušky Slavie. Ti nad transparentem v oknech ještě zapálili dva ohně.

Po závěrečném hvizdu následovala velká děkovačka, která byla oslavou šestého vítězství v řadě a skvělé výchozí pozice do ligového závěru. Naši hráči byli zatleskat i domácímu kotli, který reagoval skandováním „Baník pičo!". Jak se v tom má nezasvěcený fanoušek vyznat? ČT hovoří o bitce, policie předvádí neuvěřitelné manévry, hlasatel na stadionu hlásí, že nám domácí přejí titul, kotel Bohemky skanduje „Baník pičo!"... Každopádně je třeba zmínit, že žádné přátelství mezi fans Baníku a Bohemky nevzniká. Sympatické jsou pouze některé kroky druhého tábora, které se týkají především boje za zachování tradic.