Přípravy na tradiční vrchol sezóny začaly už někdy v půlce ledna. Do výroby se zadaly vlajky na mávání, další várka čepic, připravovány byly hned čtyři choreografie. Po rozhodnutí ostravského zastupitelstva ohledně odstoupení od stavby nového fotbalového stadionu jsme však od původního záměru ustoupili. Plánované chorea se použijí jindy, najednou zde bylo jasné téma číslo jedna.

Po rozhodnutí radnice se ve velkém debatovalo o plánovaném protestu a především na internetu zaznívaly nejrůznější silácké výkřiky o tvrdém postupu. Nakonec byla po konzultaci s protestujícími fans, kteří navštěvovali CH 1, domluvena jakási zkouška jednoty, která měla nenásilnou formou radním ukázat, co si lidi o jejich lžích myslí... Hráči nastoupili na trávník, hlediště mlčelo. Před výkopem se předávalo ocenění oslavenci, hlediště mlčelo. Utkání začalo, hlediště mlčelo. Hrálo se pět minut, hlediště stále mlčelo. Pětiminutový protest podpořený roztáhnutím chorea „Primátor je lhář" o velikosti 40 x 36 m vyšel na 100%. Bylo to, jako by někdo vypnul zvuk... Přidal se i sektor hostů! Sparťané měli pochopení, pětiminutovku nezneužili a podpořili nás. Klid rušil pouze policejní vrtulník, který nad stadionem kroužil snad půl dne.

Od plánovaných choreografií se sice upustilo, ale akce „vlajka" a „čepice" proběhly. Čepice se prodaly všude, kromě hlavní tribuny, vlajky zmizely bleskově. Bohužel ne všichni je kupovali pro efekt přímo na stadionu, prázdné tyčky od vlajek poházené po zemi jasně vypovídaly o tom, že mnoho „fanoušků" nakupovalo domů. Je to smutné, ale tak to v Ostravě chodí - podáš prst a sežerou ti celou ruku... Přesto vlajky v kombinaci s čepkami vypadaly výborně a je na zvážení zda akci nezopakovat, půjdou na dračku i za dvojnásobnou cenu, aby se nemusely dotovat?

Po úvodní pětiminutovce se rozjelo fandění. Nezačal s ním však kotel, který pokřikem „Baník pičo" předběhlo osazenstvo eSek. První poločas se fandilo solidně, ve druhém to šlo především na konci zápasu už z kopce. Celkově to nebylo zlé, nemůžeme srovnávat se zápasy před vyprodanými Bazaly. Přišla jen poloviční návštěva než na stejný zápas před rokem, když hlavní příčinou jsou nepochybně výsledky. Skupina lidí (neodvážím si napsat kolik) venku protestovala proti lístkům na jméno, daleko více příznivců pak od návštěvy zápasu odradil fakt, že nebylo možné si lístek koupit až před zápasem...

Mimo již zmíněného zaujal mrak nastříhaných papírků v kotli, odpálení červených ohňů, premiéru si odbyly hned tři nové baníkovské vlajky „Klatovská garda", „Frenštát" a „Schönberg", na plotě pod S1 visel celý zápas výmluvný transparent „Oranžová je prolhaná". Sparťanů dorazilo kolem stovky, úvodní ticho jsem již vzpomínal, dále svůj support několikrát doplnili odpálením žlutých ohňů, když nejvíce jich zapálili po druhé brance.    

Na konci první půle na stadion přes tréninkové hřiště vběhla velká část již zmíněné skupiny protestující proti vstupenkám na OP. Je pro mě nepochopitelné, že policie, která svými megalomanskými opatřeními omezí fungování části města, nedokáže zamezit hromadnému vstupu na stadion skupině, kterou celou dobu monitoruje. Vůbec tím nechci říct, že bych těmto lidem fotbal nepřál, pouze poukazuji na diletantský přístup strážců pořádku, kteří si na jednu stranu stěžují na nedostatek financí a na stranu druhou vyhazují neuvěřitelné sumy za akce, které vedou amatéři a jsou k ničemu.    

Celkově se ukázalo, že mnohými kritizovaná pětiminutovka podpořená choreografií splnila účel. Akci viděla a „slyšela" v přímém přenosu celá republika, dostává velký prostor v tištěných médiích, zástupci města cítí tlak a údajně už reagovali tím, že chtějí iniciovat nějaké vysvětlující setkání. Třeba probrat a důkladně zvážit další kroky, nápady jsou...   

Závěrem chci poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě choreografie, na výrobě, přípravě i prodeji vlajek, rozdávání letáků, těm kteří zapůjčili peníze na vlajky a čepice, zkrátka všechny, kteří se neomezují na internetové nadávání a dokáží přiložit ruku k dílu či přinést něco podnětného. Pochválit třeba i lidi na eSkách, za to že drželi choreo dlouho nad hlavami a v neposlední řadě sparťany za podporu.