Kdo v sobotu přišel na Bazaly s očekáváním jisté výhry Baníku, tak bohužel odcházel se sklopenou hlavou. První poločas se našim hráčům podařil, ale ten druhý, to byla hrůza. Nevím, zda to bylo tím, že se přestali snažit, ale nedivila bych se, kdyby je rušilo naše sestupující fandění. 

V první půli zápasu jsme, podle mého názoru, fandili ještě dostatečně dobře. Dávali jsme přednost chorálům, ve kterých nám celý stadion odpovídá nebo zpívá s námi, protože jsme zpívali opravdu skoro všichni a bylo nám i celkem rozumět. V 76. minutě přišlo na řadu choreo - prosvětlený nápis "NE!!! Vítkovicím" doplněný o červené ohně a o stroboskopy. To také ale bylo jediné, co se nám fanouškům, ve druhém poločase povedlo. Nepřijde mi, že by bylo fandění tak unavující, aby někteří z nás dokázali pořádně křičet a zpívat jen půlku zápasu a tu druhou odpočívali. Jak je možné, že nás šlo vždycky slyšet a rozumět nám co zpíváme a poslední dvě sezóny jsme horší a horší? Problém je v tom, že se si každý zpívá jak rychle chce a někdy i co chce. Neměli bychom zapomínat, že chorály by se měly zpívat pomalu a dlouze, aby nám šlo pěkně rozumět, nikam přece nespěcháme, tak proč zrychlovat?

Po zápase hráči nepřišli ani na "děkovačku", kotel si je musel zavolat a připomenout jim, že hrají pro nás a pro čest. Musím se přiznat, že dál už jsem vůbec nepochopila, co se tam dělo, protože každý řval páté přes deváté a nakonec z toho byl jen cirkus. Nechápu, jaký má smysl hráče první chorálem povzbudit a pak je vypískat. Je sice fajn, že jsme dostali možnost říct fotbalistům, co máme na srdci, ale myslím, že mnozí z nás, už na to neměli ani náladu. 

Celkem na zápas dorazilo 3.582 fanoušků, z toho 6 věrných Dukle.

Tereza